|
Řád bratří kazatelů jako žebravý založil v roce 1215 na základě Augustinovy řehole španělský kněz Domingo de Guzmán – sv. Dominik. Již roku 1216 se mu dostalo schválení od papeže Honoria III. Původním posláním dominikánů bylo kázat, obracet na pravou víru a zpovídat věřící, a působit tak proti šíření herezí, především katarského učení v jižní Francii. Řád neměl vlastnit žádný majetek a jeho členové nebyli vázáni na konkrétní klášter. Měli žít v chudobě pouze z almužen po způsobu heretických kazatelů, aby se tak více přiblížili lidu a mohli přimět zbloudilé sektáře k návratu do lůna katolické církve. Dominikánské konventy byly zakládány pouze ve městech, nejčastěji u hradeb. Od počátku měl řád velkou podporu papežů, což mu zejména ve 14.–16. století zajistilo rozvoj a popularitu.
Sv. Dominik dbal na to, aby se jeho druhům dostalo nejprve dobrého teologického vzdělání, které jim mělo pomoci odhalit a účinně potírat kacířství. Celoživotní studium se pro dominikány stalo formou askeze, fyzická práce se nepožadovala. Mezi nejznámější dominikány patřili významní středověcí učenci Albertus Magnus a Tomáš Akvinský.
Roku 1233 svěřil papež Řehoř IX. dominikánům inkvizici ve Francii, přestože sv. Dominik osobně proti heretikům násilně nikdy nepostupoval. Důvodem tohoto pověření byla právě vysoká intelektuální úroveň řádu. Koncem 15. století napsali dominikánští inkvizitoři Heinrich Insistoris a Jakob Sprenger neblaze proslulý spis Malleus maleficarum (Kladivo na čarodějnice), návod, jak vyhledávat a rozpoznávat čarodějnice. Práce vyšla poprvé roku 1487 v Kolíně nad Rýnem, a i když nebyla nikdy církví schválena, první vydání následovala řada reedic a 16 dalších vydání (do roku 1669). Příručka, vyznačující se značným fanatismem, byla používaná až do 18. století.
Do Prahy přišli dominikáni z Kolína nad Rýnem v roce 1224 nebo 1225 ke kostelu sv. Klimenta na Novém Městě. Další konventy vznikaly nejčastěji se zakládáním nových měst. V Čechách to byly: Beroun, České Budějovice, Hradec Králové, Cheb, Chrudim, Jablonné v Podještědí, Klatovy, Kolín, Litoměřice, Louny, Nymburk, Písek, Plzeň, Sezimovo Ústí, Turnov a Ústí nad Labem. Krátce též existoval v Chomutově.
České dominikánské kláštery bývalé a zaniklé
- Boskovice - zaniklý
- Brno - při kostele svatého Michaela archanděla na Dominikánském náměstí
- České Budějovice - při kostele Obětování Panny Marie, v letech 1265–1784 vyjma let 1548–1588
- Cheb - při kostele sv. Václava (dnes administrativní budova)
- Chomutov
- Kolín - zaniklý
- Litoměřice
- Louny - zaniklý
- Malá Strana - při kostele sv. Máří Magdalény
- Nymburk
- Opava - při kostele sv. Václava (dnes Dům umění)
- Plzeň - dnes v objektu sídlí Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
- Tachov - zaniklý
- Turnov - zaniklý, na jeho místě stojí nový kostel Narození Panny Marie
- Uherský Brod - při kostele Nanebevzetí Panny Marie, od kapituly 2014 již není funkční
- Ústí nad Labem
- Znojmo - při kostele svatého Kříže, od kapituly 2014 již není funkční
- Sezimovo Ústí - zaniklý v roce 1420
V současné době jsou v Česku aktivní tyto kláštery:
- Praha - Staré Město - při kostele sv. Jiljí, sídlo provinciála
- Jablonné v Podještědí - při bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy, je zde pohřbena sv. Zdislava z Lemberka, představení komunity dodnes používají titul "strážce hrobu sv. paní Zdislavy"
- Olomouc - při kostele Neposkvrněného početí Panny Marie, sídlo noviciátu a studentátu
- Plzeň - při kostele Panny Marie Růžencové
Dominikáni
Dominikánky
|